UFOanna i gcatalóga d'aois

1 18. 07. 2017
6ú comhdháil idirnáisiúnta eispholaitíochta, staire agus spioradáltachta

Téměř nikdo se nezamýšlí nad tím, že oficiální historie UFO se odvíjí až od 24.6.1947, kdy Kenneth Arnold, amatérský pilot, uviděl nad Skalistými horami řadu blikajících létajících talířů. Podle dochovaných letopisů je ale zřejmé, že to nebylo poprvé, kdy podivné objekty pozorovaly dění na celém světě.

Asie

V Číně bylo již v roce 557 zaznamenáno pozorování neznámých objektů, které měly podivnou klikatou dráhu letu. V roce 905 byly zapsány případy vznášejících se neznámých objektů nad některými místy a 934 byl pozorován podivný předmět, který za letu několikrát změnil tvar.

Nad středověkým Japonskem letělo roku 989 několik objektů, které se nakonec spojily do jednoho, a 1015 byl pozorován opačný jev, kdy ze dvou předmětů vyletěly menší svítící koule. 1133 viděli Japonci létající objekty ve tvaru štítů a v roce 1235 pozoroval plukovník Joricuma se svým vojskem letící předměty ve tvaru talířů, které nad nimi celou noc opisovaly kruhy a smyčky. Roku 1423 létalo několik objektů cikcak, aby se poté spojily do jednoho a 1606 byly pozorovány na nebi předměty, které se dlouho vznášely nad tehdejším hlavním městem, Kjótem.

Rus

(I byl takový jev léta 6738 v měsíci květnu) desátého dne tohoto měsíce bylo spatřeno jiné slunce, které vycházelo velmi brzy. Bylo to nebeské těleso trojúhelníkovitého tvaru, které se proměnilo ve hvězdu a zmizelo. Poté vyšlo slunce v obvyklou dobu. (Pozn. překl.: letopočet je uveden podle staroslovanského kalendáře, odpovídá našemu roku 1230.) Z Kroniky Ivana Hrozného.

S velkou pravděpodobností se jednalo o obrovský létající objekt, který se pak začal vzdalovat a tím se „proměnil“ ve hvězdu.

Eoraip

Nad Anglií byl v roce 1104 spatřen doutníkovitý objekt, kolem kterého kroužilo několik svítících disků. V rukopise z ampleforthském opatství (Anglie), napsaného církevní latinou se můžeme dočíst: „jednoho dne 1290. roku se nad hlavami vystrašených mnichů objevilo velké oválné těleso stříbřité barvy podobné disku. Pomalu nad nimi proletělo a vzbudilo velké zděšení.“

V létě 1355 pozorovalo mnoho lidí velký počet modře a červeně svítících předmětů, které se na nebi pohybovaly různými směry a působily dojmem, že na sebe navzájem útočí. Pak začalo vítězit „vojsko“ červených a modří začali postupně klesat k zemi.

V roce 1461 se neznámý objekt nad Arrasem (Francie) pohyboval po spirále.

1490 proletěl v Irsku několikrát nad střechami domů stříbrný diskovitý předmět, který za sebou zanechával dlouhou stopu. Když přelétal nad kostelem, utrhnul se zvon.

Nad Erfurtem se v roce 1520 objevila velká koule, ze které vycházel rotující paprsek, a doprovázely ji dvě menší.

V dubnu 1561 mohli lidé v Norimberku sledovat velké množství letících „desek“ a „křížů“ a dva obrovské válce, ze kterých vylétávaly skupiny koulí. A zároveň i červené, modré a černé disky. K velkému zděšení Norimberčanů se nad jejich hlavami strhla bitva. Zhruba po hodině se objekty začaly navzájem ničit a padat na zemi.

V srpnu 1566 se nad Basilejí objevily obrovské „nakloněné roury“, ze kterých vyskakovaly koule, a současně se v jejich blízkosti ukázalo množství černých sférických těles letících vysokou rychlostí ke Slunci. Po nějaké době provedly půlobrat a došlo ke střetu. Některé z objektů změnily barvu na ohnivě červenou a „požíraly se navzájem“.

Ve stejném roce byly svítící koule zaznamenány i nad Münsterem.

Před zraky obyvatel Cambridge –  roku 1646, otáčející se ohnivá koule nejdříve za městem přistála, pak se opět vznesla a velkou rychlostí se vzdálila.

8. dubna 1665 kolem druhé hodiny odpolední uviděli rybáři z vesnice Barhöft (tehdy území Švédska, dnes Německo) nebeské koráby, které spolu bojovaly. Po bitvě zůstal na nebi viset tmavý objekt. „Na nebi se objevil plochý předmět okrouhlého tvaru, připomínající mužský klobouk… Měl barvu potemnělého měsíce a vznášel se nad kostelem svatého Mikuláše až do večera. Rybáři byli vyděšení k smrti, nechtěli se tím směrem ani podívat a zakrývali si oči rukama. Dalšího dne onemocněli, třásli se a měli bolesti hlavy a končetin. Mnozí učenci se nad touto událostí zamýšleli“, napsal v roce 1689 německý polyhistorii a spisovatel Erasmus Finx.

Existuje dopis ze 17. století, který byl zaslán Cyrilo-Bělojezerským klášterem vládní radě a týkal se meteoritů v Bělojezerském újezdě. Píše se v něm, že 15. srpna 1663 se ve Vologdské gubernii nad vesnicí Robozero objevilo svítící těleso o průměru zhruba 40 metrů, které letělo nízko, bylo provázeno hřmotem a pohybovalo se směrem na jih. Z jeho přední části byly namířené dva paprsky na jezero, u kterého vesnice leží. Poté najednou zmizelo a ukázalo se o půl kilometru jihozápadněji. Opět zmizelo a potřetí se objevilo znovu o půl kilometru dále, tentokráte západně, zablikalo a odletělo. Vesničané se pokusili přiblížit se k objektu na loďce, pocítili ale silný žár a voda v jezeře byla osvětlená do hloubky 8 metrů. To všechno se odehrávalo po dobu hodiny a půl.

2. dubna 1716 byla pozorována srážka dvou letících objektů v oblasti Petrohradu. Popis události byl proveden na příkaz admirála Cornelia Cruyse (pozn. překl.: vlastním jménem Niels Olsen, norského původu, ve službách ruského cara), zápis je uložen v archívu vojensko-mořské flotily SSSR. V devět hodin večer se ze severovýchodu vysokou rychlostí přihnal na modré bezoblačné nebe zhuštěný temný mrak se širokou základnou a zašpičatělým vrškem. Ve stejnou dobu se objevil na severu další podobný temný mrak, který se pohyboval ve směru na východ a přibližoval se k prvnímu „oblaku“ ze západní strany. Při sblížení se mezi nimi vytvořily světelné válce, které měly trvání několik minut. Poté se oba dva „mraky“ srazily a roztříštily, jakoby velmi silným úderem. V místě srážky se objevil velký plamen a spousta dýmu. Zároveň bylo pozorováno množství malých „mraků“, které se přemisťovaly s neuvěřitelnou rychlostí a chrlily šlehající plameny. Kromě toho se také vynořila“ spousta střel, které křižovaly nebe. Podle popisu svědků to připomínalo bitvu válečných loďstev nebo vojsk a působilo to hrůzostrašně. V zápisu se také uvádí, že v tuto dobu se na severozápadě objevila ohromná blýskavá „kometa“, která vystoupala na 12 stupňů nad horizont. Anomální jev trval asi 15 minut a kolem večerní desáté hodiny bylo nebe opět jasné.

2. prosince 1741 byl v Londýně lordem Beauchampem spatřen (ve 21:45) malý ohnivý ovál, který se spouštěl z nebe. Když klesnul do výšky 800 metrů, zastavil se a nabral směr na východ. Za sebou zanechával stopu plnou ohně a dýmu.

Jsme opět v Londýně, tentokráte 19. března 1748, a tehdy v 19:45 spatřil sir Hans Sloane jak na západní straně nebe sestupuje oslnivý bělomodrý objekt, který za sebou zanechával červenožlutou stopu. Po půlminutě zmizel.

V roce 1783 pozoroval Ital Cavello nad mořem oválný svítící objekt, který se skokově pohyboval po nebi. Po nějaké době se prudce vznesl a zamířil na východ, poté prudce změnil směr letu a jeho světlo zesílilo. Naskonec předmět změnil tvar na podlouhlý, rozdělil se na dva objekty a ty zmizely.

Italský badatel Alberto Fenoglio objevil dokumenty, popisující přistání UFO u francouzského města Alençon, které se odehrálo 12. června 1790 kolem 17. hodiny. Ke zkoumání události byl z Paříže vyslán policejní inspektor Libier. Místní obyvatelé povyprávěli inspektoru, že viděli velkou otáčející se kouli obklopenou plamenem, která letěla vysokou rychlostí. Pojednou začala klesat a dopadla na blízký pahorek. Přitom zničila velkou zelinářskou zahradu.  Žárem, který z objektu sálal, byly sežehnuty okolní keře i tráva. Obrovská koule byla natolik žhavá, že nebylo možné se jí dotknout.

„Svědky této události“, napsal Libier ve své zprávě, „byli dva starostové, jeden lékař a další tři uznávaní místní obyvatelé, nemluvě o množství vesničanů. V případě nutnosti mohou všichni potvrdit moji zprávu.:

Když místní obklopili podivný objekt „otevřel se ve stěně otvor podobný dveřím a z něj vyšla bytost, která se nám podobala, ale ve zvláštním oděvu. Jakmile nás spatřila, něco nesrozumitelného zabručela a dala se na útěk směrem k lesu.“

Zděšení vesničané poodstoupili a během několika minut se koule bezhlučně rozpadla a zůstal po ní pouze jemný prach. Bylo zahájeno pátrání po zvláštní bytosti, ale bez úspěchu.

Roku 1812 se v nebi nad Bukovinou (Ukrajina) vynořila velká hvězda provázená svazkem paprsků, vydala se směrem na Rusko a po chvíli se vrátila. Tato „hvězda se pravidelně objevovala v průběhu čtyř měsíců (tehdy probíhalo Napoleonovo ruské tažení).

V září 1851 se nad Hyde Parkem v Londýně, kde v tu dobu konala Celosvětová výstava, objevila více než stovka svítících disků, které přilétaly z východu a ze severu a poté, co se spojily nad Londýnem, společně odletěly.

V madridských novinách ze srpna 1863 se psalo o události, kdy se „večer na jihovýchodě Madridu objevil načervenale svítící disk. Dlouho se nehybně vznášel a pak se začal rychle pohybovat jak ve vodorovném, tak i svislém směru.“

Amerika

Jedno z prvních pozorování UFO nad americkým kontinentem bylo zaznamenáno v roce 1517, a to v lodním deníku plachetnice, které velel Juan de Grijalva (synovec Diega Velázqueze de Cuéllar, prvního guvernéra Kuby) a která se nacházela poblíž Yucatánu. Tehdy se nad stožáry plachetnic objevil zvláštní objekt, který se pak vznášel tři hodiny nad vesnicí Quotzacoalca a vycházely z něj oslnivé paprsky.

O několika případech pozorování se zmiňuje i guvernér státu Massachusetts John Winthrop v líčení života Bostonu v 17. století. V březnu 1639 přeplouval ještě s dvěma dalšími James Everell řeku Muddy River u Back Bay Fens a uviděli jasné světlo, které vycházelo z obdélníkového předmětu na nebi. Nejdříve nehybně visel, pak se začal pohybovat ve směru Charlestownu a zpět, a to po dobu 2 – 3 hodin, poté zmizel. Jejich pozorování potvrdili i další svědci.

18. ledna 1644, v osm hodin večer, začala z moře na severovýchodě Bostonu vycházet záře, která se mohla velikostí rovnat měsíci v úplňku. Po několika minutách se podobné světlo objevilo na východě. Oba světelné objekty se spojily a zmizely za vrcholky kopců.

V lesích poblíž Hopkintonu ve státě New Hampshire byly, většinou v noci, mezi lety 1750 a 1800 mnohokráte pozorovány svítící koule. Podle svědectví tyto koule nejednou sledovaly chodce, zastávali viset, pokud se zastavil i člověk a pokračovaly v letu, když se chodec začal znovu pohybovat. Přibližovaly se k nim až na vzdálenost zhruba 15 metrů.

V červenci 1868 spatřili obyvatelé chilského města Copiapó na nebi velikého „ptáka“ s žebříky, který vydával „kovový“ zvuk.

Existuje teorie, že příčinou velkého chicagského požáru 8. října 1871 byl přelet obrovské ohnivé koule, která „cestou“ zničila několik obydlených míst. Žár, který vycházel z koule, byl natolik silný, že hořel dokonce i mramor a kov se roztavil. Po přeletu objektu byly v okolí Chicaga nalezeny stovky těl lidí, kteří zemřeli z neznámých příčin.

Stejné noci se vydaly podobné koule do států Iowa, Wisconsin, Minnesot, Indiána a Illinois. Ve státu Wisconsin, městě Green Bay zemřelo tehdy přibližně 1500 lidí, v Peshtigu bylo obětí 6000.

V noci z 12. na 13. dubna 1879 pozoroval v New Jersey Henry Harrison objekty ve tvaru zvonu, které se poněkud chaoticky pohybovaly po nebi. O jeho zážitcích napsal New York Tribune a článek později převzal i Scientific American.

Počínaje rokem 1880 se v USA začaly „množit“ pozorování tak zvaných nebeských plavidel neobvyklých tvarů a provázených různými světly.

Večer, 26. března 1880, zpozorovalo několik lidí v oblasti Santa Fé v Novém Mexiku na nebi objekt, který připomínal rybu a ze kterého se linulo několik hlasů. Posléze zmizel ve východním směru.

V roce 1886, venezuelské město Maracaibo: neznámý oválný objekt se po nějakou dobu vznášel nad jedním z domů. Na tělech 9 obyvatel, kteří tam v tu dobu pobývali, se objevily otoky. Druhý den zmizely a zůstaly po nich černé skvrny; desátého dne se zanítily, vytvořily otevřené rány a lidem začaly vypadávat vlasy. Ve stejnou dobu stromy, které u toho domu rostly, uschly a také se na nich objevily černé skvrny. Všichni postižení lidé byli převezeni do nemocnice a přežili.

V roce 1895 byly nad Mexikem pozorovány přelety skupin neznámých objektů.

V období mezi listopadem 1896 a dubnem 1897 bylo v USA zaznamenáno velké množství pozorování neznámých objektů, které přišly od tisíců obyvatelů různých měst a o kterých psal dobový tisk. V roce 1896 v San Franciscu a 1897 v Chicagu a Kansas City se vznášely doutníkovité objekty nad městy a vysílaly k zemi zářivé paprsky, které se podobaly kuželům světlometů.

Všechny výše uvedené informace můžeme považovat za nesporné a vysoce zajímavé, byť i jenom z toho důvodu, že tehdejší lidé neznali Stevena Spielberga a jeho Blízká setkání třetího druhu. Je zřejmé, že na planetě Země probíhají různé tajuplné události a je celkem jedno, jestli původcem jsou mimozemšťané anebo naši potomci z budoucnosti.

Ailt den chineál céanna