Táimid faoi ghlas in insamhalta ríomhaire d’eachtrannaigh (cuid 1)

14. 09. 2018
6ú comhdháil idirnáisiúnta eispholaitíochta, staire agus spioradáltachta

Jedna z otázek, která se objevila v diskuzi je – kolik je dimenzionálně odlišných odezev každého vesmíru? Jsme v počítačové simluaci mimozemšťanů? Pokud jsme ve Vesmíru s velkým V, je v něm podle Harvardu nekončený počet vesmírů. Každá z těchto vesmírných verzí, v níž náš vesmír je jen jednou z nich, má jinou fyziku.

Jsme ve vesmíru, kde vektor času jde do budoucna. Vedle nás může být vesmír s vektorem času jdoucím do minulosti. V našem vesmíru můžeme zvednout sklenici a hodit ji proti zdi a ona se rozbije. Ve vesmíru, kde vektor času jde do minulosti, ji nikdy nezničíme.

V tomto vesmíru dominuje entropie odvíjející energii k nule, což je násilí, válka a smrt. Proč jsme ve vesmíru, který je naprosto dokonalý pro vytvoření a udržení života, pokud čelí tolika násilnostem a entropii? Existuje v tomto vesmíru pevná časová osa z bodu alfa do bodu omega, jak pravil Albert Einstein? Pokud by to byla pravda, nemůžeme mít opravdu svobodnou vůli, protože všechno, co se někdy stalo, již v tomto vesmíru existovalo.

Jsme v počítačové simulaci mimozemšťanů

Vědci nyní vznesli otázku: „ Jsme v počítačové simulaci? A mohlo by tam něco existovat, pokud by tam nebylo vědomí a vědomé duše vytvářející tuto simulaci?“ Možná, pokud by tam nic neexistovalo, nebylo by možné vytvořit tuto simulaci.

Před vyprodaným auditoriem se o této otázce diskutovalo na konferenci v americkém Muzeu přírodní historie v New Yorku v roce 2016.

Moderátorem byl astrofyzik Neil deGrasse Tyson. Zleva moderátor a astrofyzik Neil deGrasse Tyson, ředitel Haydenova planetária v New Yorku a filozof David Chalmers, teoretický fyzik Lisa Randall – univerzita Harvard, teoretický fyzik James Gates (teorie supersymetrie a superstrun) – Univerzita Maryland, kosmolog Max Tegmark – MIT, teoretický fyzik Zorch Davonli – MIT.

Vědci se snaží zjistit, zda mohou být replikována matematická pravidla řídící náš vesmír (např. Planckova konstanta nebo obecná teorie relativity). Pokud je dokážeme replikovat v laboratoři, pak je přinejmenším možné simulovat vesmír jakým je tento.

James Gates, profesor teoretické fyziky se ptá:

,,Jak je možné zjistit, zda žijeme uvnitř matrixu? Zkuste odhalit kód ve fyzikálních zákonech.“

Zkuste odhalit kód ve fyzikálních zákonech

Když se pak podíval na supersymetrické rovnice na úrovni kvarků, byl dr. Gates překvapen, že našel kódy, které se běžně používají k odstranění chyb u počítačových přenosů v prohlížečích. Matematické vztahy v těchto kódech jsou stejné jako na úrovni kvarků. Profesor Gates se ptal, zda by kódy v rovnicích, kterými studoval kvarky a leptony a supersymetrii, mohly být dokonce zakotveny v podstatě celé naší reality.

„Pokud je tomu tak, mohli bychom mít něco společného s filmem Matrix, kde vše, co lidské bytosti prožívají, je výsledkem virtuální reality.“

John Archibald Wheeler (1911-2008), teoretický fyzik na univerzitě Princeton, spojil černé díry s kosmickými objekty po gravitačním kolapsu a přišel s koncepcí simulovaného vesmíru.

Jsme jen malým bitem uvnitř

Jako první vyslovil v roce 1990: „we’re dealing with it from bit“ (jsme jen malým bitem uvnitř). Tím jako jeden z prvních fyziků přirovnal vesmír k bitům v počítači, ve kterém vše od kvarků po galaxie (i lidi) jsou jedničky a nuly informačního systému. Princip bitu symbolizuje myšlenku, že každá věc fyzického světa má původ nehmotný. To, co nazýváme realita, vzniká až při posledním zpracování analýzy otázek ano/ne, plus/mínus na jakémsi odpovědi vyhodnocujícím zařízení. Stručně řečeno, vše má původ v informacích/teoriích a je součástí vesmíru.

Jsme jen malým bitem uvnitř

Na počítačové konferenci v Los Angeles (1.6.2016) byl Elon Musk dotázán na hypotézu simulovaného vesmíru. Připustil pravděpodobnost, že jsme v jedné z miliard základních realit. Šance, že jsme v simulovaném vesmíru, jsou vysoké.

Dále Elon Musk citoval:

„Před 40 lety jsme měli ping pong se dvěma obdélníky a tečkou. Nyní máme fotorealistické 3D simulace s miliony lidí, kteří hrají současně, a každým rokem se zlepšujeme. Brzy budeme mít virtuální realitu. Pokud předpokládáte neomezenou úroveň zlepšení, budou hry nerozlišitelné od reality.“

A proto se Elon Musk a další ze Silicon Valley domnívají, že to, o čem si my lidé myslíme, že je skutečnost, je ve skutečnosti pokročilá gigantická počítačová simulace.

Jaký je důkaz, že žijeme v simulaci?

První umělá inteligence začíná k sestrojování robotů používat mapování lidského mozku. I zařízení k vnímání virtuální reality jsou vyvíjena tak, aby se lidé dostali kamkoli. Tvůrci virtuální reality manipulují s nulami a jedničkami a tak posilují hypotézy, že náš vesmír je počítačová simulace. Jsou za vším základní matematická pravidla, včetně pravidla o rychlosti světla 299 792 458 m/s?

Vědec z NASA Rich Terrell říká:

„Tento vesmír se chová matematicky od subatomu až k makrosvětu. Je rozdělen na kusy subatomických částic, jako je rozpixelovaná videohra. I věci, o kterých si myslíme, že jsou nepřetržité, jako energie časoprostoru, mají konečný limit. A pokud tomu tak je, pak náš vesmír je vypočitatelný a konečný. „

Takže jestliže náš vesmír je počítačová simulace, kdo vytvořil simulaci?

V roce 2007 jsem na konferenci ve Phoenixu potkala Jerryho a Kathy Willsovi. Vedli expedice do míst, která domorodci z Peru a Bolívie nazývají branou Arama Muru, nebo Puerta de Hayu. Znamená to vstup do země bohů a nesmrtelný život.

Brána Arama Muru je na půli cesty mezi okresem Have a Juli, jihovýchodně od rezervace Aymara. Původní obyvatelé v Peru a Bolívii uctívají tajemnou starodávnou kamennou bránu a říkají, že je to místo, kde byl poprvé vytvořen pozemský život. Brána nemá žádné panty, neotvírá se, ale domorodci ji vždy nazývali branou. Vypadá jako velké dveře a domorodci říkají, že tento vchod vede k další dimenzi.

Mnoho Peruánců a Bolívijců se bojí být dokonce i v blízkosti brány. Místní obyvatelé tvrdí, že se někteří lidé vynořili ze skály a později znovu ve dveřích zmizeli. Někteří dokonce říkají, že viděli projít podivné velmi vysoké muže se zářícími kuličkami světla. Po prozkoumání okolí zmizeli zpátky v pevném skalním vchodu.

Jerry Wills zmizel v zářícím světle brány

Jedním z vysokých mužů, kteří zmizeli v zářícím světle brány Arama Muru, je Jerry Wills. Jerry a jeho manželka Kathy jako novomanželé navštívili skálu (11.11.1998). Jerry stál v jedenáct hodin večer u dveří a snažil se pochopit jeho podivný život a zvláštní místo, které ho v Peru přitahovalo. Jerry se narodil jako sirotek v roce 1953 ve starém statku v Kentucky, ale byl téměř zázračně zachráněn párem ze sousedního statku a vyrostl na farmě.

I 1965, ag dhá bhliain déag go leith d’aois, bhí Jerry ag cruachadh connadh ag luí na gréine nuair a bhí diosca airgid le feiceáil os cionn na gcrann.. Soilse móra dim pulsed timpeall an Deaglán ag eitilt. Ansin chas sí go ciúin ar ais. Mar sin féin, luigh bairr na gcrann giúise amhail is dá mba i ngaoth láidir. Chiallaigh sé seo go raibh fuinneamh nó réimse ba chúis leis an ngluaiseacht ag an diosca. Chuala Jerry go telepathically ón árthach airgid go bhfillfeadh cuairteoirí dofheicthe sa todhchaí chun bualadh le Jerry arís. Bliain ina dhiaidh sin, i mí Iúil 1966, thug Jerry aghaidh ar eachtrannach ard gorm súilíneach darb ainm Zo.

Obrázek velmi podobný skutečnému zjevu

Seo trascríbhinn den agallamh:

Táimid faoi ghlas i insamhalta ríomhaireachta eachtrannaigh

Páirteanna eile ón tsraith